Zatímco na jaře spousta z nás vítala home office jako příjemnou změnu a skvělý zaměstnanecký benefit, po podzimní vlně pandemie už někteří vnímají home office jako nepříjemný důsledek současné situace.

Z úst některých dokonce padají věty: „Ještě chvíli na home officu a asi se zblázním.“ Většinou to říkají rodiče dětí, kteří musí v průběhu pracovního dne být nejen výkonnými pracovníky, ale také učiteli, kuchaři a pečovateli v jedné osobě. Na druhou stranu, někteří si home office nemůžou vynachválit.

Dříve byl home office běžnou součástí pracovního režimu jen u několika málo firem. Většinou práci z domova využívali, alespoň částečně, odborníci z oblasti informačních technologií. Dnes k němu z důvodu bezpečnosti a doporučení vlády a hygieniků přistoupilo mnoho společností a home office mají i profese, u kterých bychom to nečekali. Například likvidátoři pojistných události.

Vyhledávaný zaměstnanecký benefit

Spousta lidí stále považuje home office za příjemný benefit, který umožňuje flexibilnější pracovní režim. Zároveň se ale většina z nich shoduje, že čeho je moc, toho je příliš. Podle posledních průzkumů by si totiž většina oslovených představovala benefit v podobě dvou až třech pracovních dní doma a zbytek na pracovišti firmy.

Obzvlášť generace zvaná Z (ročníky 1996 a výše) touží po kontaktu s kolegy a možnostech „kariérního růstu“ za pomoci budování pracovních schopností spíše na pracovišti. Ne doma ve svém obýváku nebo kuchyni. Nebo alespoň ne ve 100 procentech pracovního času.

Generace mileniálů oceňuje práci z domova

Zaměstnanci, kteří se narodili v rozmezí let 1981 až 1996, jsou ti, kteří podle průzkumů, nejvíc oceňují benefity home office. Vyhovuje jim, že neztrácí čas cestováním do práce a zároveň jsou schopni snadněji pokrýt i péči o děti a běžné rodinné záležitosti.

Ostatní generace už tolik home office neoceňují a spíš by uvítaly pravidelný pracovní režim v zázemí zaměstnavatele. Jednou z nejčastějších stížností na home office je právě to, že se stírá rozdíl mezi pracovním a soukromým časem. Někteří díky tomu často pracují z domácího prostředí mnohem déle nebo dlouho do noci.

Kdo zaplatí náklady za home office?

Podle vyjádření odborníků i ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že zaměstnavatel by měl svým zaměstnancům platit náklady za práci z domova. Uvedené náklady přitom nemohou být zahrnuty ve mzdě.

V zákoně ale pro tyto případy zatím neexistuje žádná speciální úprava, takže se podmínky obvykle sjednávají po dohodě nebo podle vnitřního předpisu zaměstnavatele. Vždy tak záleží, jak se zaměstnavatel nebo přímý nadřízený dohodne se zaměstnancem. A také na konkrétní situaci a nutnosti technického vybavení.

Většina oslovených respondentů oceňuje ušetření času a peněz za dopravu. Současně ale poukazují na vyšší spotřebu energií a vody při práci z domova. Jejich úhradu je možné řešit jakýmsi paušálem nebo bonusem ke standardnímu platu.

Nicméně z analýzy energetických společností a některých firem vyplývá, že náklady za energie a vodu dosahují pouze několika korun v rámci jednoho pracovního dne. Konkrétně zhruba 20 korun. Z tohoto pohledu by tak mohly být náklady na práci z domova nulové nebo dokonce záporné. Je z nich totiž nutné odečíst ještě náklady na dopravu, které by zaměstnanec hradil v případě běžného pracovního režimu.

Na evropské úrovni

Na rozšiřující se pracovní režim v podobě home office zareagovala také Evropská unie. Ta rozhodla, že jednotlivé země EU musí práci z domova a řešení jednotlivých oblastí s tím spojených zavést do svých zákonů nejpozději do srpna 2022. 

Do té doby se musí každý zaměstnanec na podobě svého pracovního režimu a případných nákladů a čerpání tohoto “benefitu” dohodnout individuálně. 

Pokud to situace vyžaduje, je nejlepším řešením uzavřít písemnou dohodu o práci z domova mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.V rámci dohody pak vyspecifikovat podmínky na práci, technické zázemí a případné hrazení nákladů na energie, vodu, internet a další nezbytnosti.