Nikdo z nás nechce platit zbytečně. Ať už se to týká čehokoliv. V minulém díle jsme se podívali na téma úspory za vodu, dneska se koukneme víc na možné úspory nákladů za elektřinu a energie.
Hlavním tématem je správné „topení“ a také velké spotřebiče, které zapínáme často nebo běží prakticky pořád. Mezi takové spotřebiče patří lednička. Ta tvoří až čtvrtinu energetické spotřeby domácnosti. Na druhém místě je pak pračka s pětinou spotřeby. Televize, světla, počítače, routery a nabíječky mobilních telefonů a tabletů tvoří překvapivě jen zhruba 10 procent celkové spotřeby energií v domácnosti.
Samozřejmě pak ještě záleží na tom, jestli máte a používáte myčku a sušičku nebo jak dlouho míváte zapnutou televizi v průběhu celého dne.
Lednička, pračka, myčka a sušička – největší „žrouti“ elektřiny
U ledničky i starých spotřebičů ještě z 90. let 20. století nebo z let do roku zhruba 2010, zvažte koupi nových, i když vám třeba ještě slouží. Spotřeba energie a vliv na vaši peněženku u starých spotřebičů může být oproti novým přístrojům v řádech desítek procent. Před jejich výměnou je ale vhodné si návratnost investice do nového spotřebiče propočítat.
U spotřebičů jako je myčka a pračka se při koupi zajímejte o spotřebu vody i elektřiny. A obecně u spotřebičů také o takzvanou energetickou třídu. Ta nejlepší už nemá označení A s třemi plus, ale jen A. Dále se energetické třídy rozlišují až do písmene G.
A co sušička? Z hlediska energií není sušička právě nejúspornější spotřebič. Rozhodně je však její používání pohodlnější než sušit prádlo na sušáku, i když to vás nic nestojí. Na druhou stranu, pokud budete sušit prádlo na topení, není to také nejoptimálnější varianta.
Zabraňujete tím totiž přestupu tepla z radiátoru do vzduchu místnosti. Pro ztráty tepla nebo spíš zbytečné topení platí, že by u zdrojů tepla neměl stát ani žádný nábytek nebo zařízení, které brání přestupu tepla do vytápěných prostor. A také radiátory by rozhodně neměly být zahaleny zataženými závěsy.
Tipů, jak ušetřit za vodu, energie a elektřinu existuje mnoho
Ne všechny však musíte nutně zavést. Ale každý, i třeba drobný krůček za úsporou vody, energií i vašich peněz se vyplatí. Kdybychom to měli shrnout, tak na vodě můžete ušetřit nejlépe tím, že nebudete nechávat zbytečně téct vodu při osobní hygieně i mytí nádobí. A taky si zkontrolujete a případně i opravíte protékající kohoutky a nádržky na vodu na záchodě.
Na energiích ušetříte zase tím, že si pořídíte spotřebiče s vysokou energetickou třídou a tudíž i nízkou elektrickou spotřebou. Myčku i pračku budete zapínat jen zcela naplněné a při praní snížíte teplotu praní z 90 stupňů na šedesát. U málo špinavého nebo tmavého prádla dokonce až na 40 nebo 30 stupňů. Snížením o třicet stupňů totiž ušetříte zhruba 25 % energie.
Stejně tak ušetříte i na tom, když nebudete svůj byt nebo dům příliš vytápět a v topné sezóně budete krátce ale intenzivně větrat. Používat mikroventilaci nebo nechávat okna lehce pootevřená opravdu není optimální způsob větrání přes zimu.
Netopte víc, než je nutné
Když odjíždíte na delší dobu z bytu nebo domu, je jasné, že nebudete prostory po dobu své nepřítomnosti vytápět. Ale pokud odjíždíte třeba jen na víkend a bydlíte v bytě, je vhodné místnosti nechat takzvaně temperovat. Tedy ztlumit topení o dva tři stupně, ale nevypínat je úplně. Opětovné zahřátí vychladlých místností totiž spotřebuje víc energie než udržování nižší, ale stále příjemné teploty.
Samozřejmě každý má hranici teplotního komfortu někde jinde. Nicméně odborníci uvádějí, že teploty 20 stupňů Celsia v obývacím pokoji a v ložnici 17 stupňů jsou pro běžný pohyb v místnostech dostatečné. Pokud s tím nesouhlasíte, určitě si zatopte na víc. Jen byste měli vědět, že každý další stupeň ve vytápění místnosti může znamenat až 6 procentní nárůst spotřeby energie.
A úplně nejjednodušší radou na závěr je, abyste netopili v každé místnosti stejně. Určitě nemusíte mít stejné teplo v obýváku jako třeba v místnosti pro hosty nebo na chodbě.
